Josef Beneš:
Co mi dala 20letá praxe ve stavařině
Sympatický stavař z pořadu Fachmani, který si vždycky ví rady – to je Josef Beneš, zakladatel aplikace Stavario a stavební firmy Stav-idea. Kolem stavařiny se pohybuje už od 14 let a má za sebou i krizi, při které přemýšlel, že s tím sekne. Nakonec ale raději vytvořil stavební aplikaci Stavario. Čtěte, jak Josef komunikuje s investory a co radí mladým začínajícím kolegům.
Rukama jsem vykopal základy na čtyři rodinné domy, dělal dělníka i mistra. To je pro šéfa firmy k nezaplacení.
Josefe, každý týden jste v pořadu Fachmani na televizi Prima. Může to divák brát jako reálné dění na stavbě, nebo je to spíš show?
Je to hodně reálné. Působím jako hlavní stavbyvedoucí a když se stane nějaký průšvih, zveřejníme ho. Všechno je podle reality. Takže obvykle přijede štáb a ani neví, co budeme točit. Řešíme až na místě, jak stavba postupuje a co budeme v pořadu probírat.
Stal se vám někdy ve Fachmanech opravdu velký průšvih?
Ne, jenom běžné problémy. Například jsme omylem skáceli strom, který měl přijít na řadu až o několik měsíců později kvůli pravidlům vegetačního klidu. Dělníci byli aktivní, jenže si spletli vrbu se smrkem. Taky jsme například překopli plyn. Jsou to nepříjemné věci, ale každý stavař je na ně zvyklý, takže mě to nerozhodilo.
Působíte docela klidně, ale co když se dostanete do vyostřené debaty s investorem? V jednom díle třeba řešíte bourání mramorových obkladů v koupelně. Investor je chce zachovat, vy prosazujete vybourání.
Ano, to je pravda. Šlo o to, že mramor můžeme znovu koupit a nebude vidět rozdíl mezi starou a novou podlahou. Potřebovali jsme udělat správnou hydroizolaci pod mramorem, abychom měli jistotu, že bude vše perfektní. Proto raději koupím na vlastní náklady mramor, než abych za dva roky řešil reklamaci a měl nespokojeného klienta.
Máte nějaké tipy pro stavaře pro dobrou komunikaci s investorem?
Je důležité vždycky dávat investorovi nějaké příklady, co se může stát. Vrátím se k mramoru: i když investor trvá na původním materiálu, popíšu mu, jaké to může mít následky. Třeba prosakující voda. A v komplet zrekonstruovaném domě takové věci nikdo řešit nechce. I když momentálně ušetří, protože si nechá stávající mramorovou podlahu. Nikdy nechci investora zahlcovat detaily, ale možné následky znát musí.
Napadne vás nějaká další podobná situace z nedávné doby?
Jasně. Nedávno jsem s investorem řešil vymalování. Přišel s tím, že chce obyčejnou bílou barvu místo zářivé. Argumentoval, že když bude vrtat do zdi, po přetření snadněji zahladí stopy. Ale viděl jsem na něm, že se mu přece jen víc líbí ten zářivý odstín. Jen mu někdo poradil, že klasika je praktičtější. Tak jsem se ho zeptal, kolikrát za posledních deset let musel kvůli opravám doma malovat. Ani jednou. Tak jsme si řekli, že to natřeme zářivou barvou, která se mu líbí víc. Investor kolikrát přijde s podobným nápadem, který mu někdo vnukne, a já mu pak na příkladech dokazuji, že to není správný postup.
Takže musíte být i trochu psycholog a sledovat, co klient skutečně chce a co říká, že chce.
Přesně tak. Klienti bývají ke konci stavby už dost unavení a jsou ochotní ke kompromisům. Do těch je často tlačí dělníci, aby si ušetřili práci. A já jsem tady od toho, abych zasáhl a řekl dělníkovi nebo řemeslníkovi, ať to předělá. Protože klient pak bude doma denně koukat na to, jak je to blbě udělané. A bude naštvaný.
Ruční kopání základů? Pro někoho odstrašující zážitek, Josefa to nakoplo
Se stavařinou jste začínal ve čtrnácti letech, kdy jste ručně vykopal základy čtyř rodinných domů. Jak je možné, že vás tato zkušenost neodradila?
Byla to brigáda, kterou jsem získal přes strejdu – stavaře investičních domů. Jasně, bolela mě záda, měl jsem mozoly, ale viděl jsem za sebou kus práce a nejdůležitější bylo, že mě lidé chválili. Neflákal jsem se a dělal práci poctivě, takže mě pochvala nakopla. Zkušenosti jsem sbíral i při stavbě domu s tátou, tam jsem si zkusil plno věcí.
A co studium?
Jsem vystudovaný projektant technického zařízení budov. Ve škole jsem se naučil čtení projektů. Vím, jak vypadají značky, dokážu si představit projekt ve 3D, i když ho vidím jen ve 2D. Nejvíc mi toho ale dala praxe.
Může si i dnes šikovný laik postavit dům, jak to bylo běžné před pár desítkami let?
Určitě ano. Na internetu najdete postupy, videa a všechno, co potřebujete. Postavit rodinný domek podle projektu není problém pro člověka, který si projekt umí přečíst. Různých materiálů, postupů a technologií je tolik, že stejně nikdo nezná úplně všechno.
Denní chleba stavbyvedoucích je stres. Ve 28 letech Josefovi došla energie
Před založením vlastní firmy jste pracoval jako hlavní stavbyvedoucí a měl jste na starosti velké zakázky za desítky milionů korun. Ze kterých zkušeností z té doby dodnes čerpáte?
Pracoval jsem v malých i velkých firmách, dělal dělníka, mistra i stavbyvedoucího. Pochopil jsem, jak lidé na všech pozicích přemýšlí, co chtějí, jak pracují. Sedíte s ostatními v boudě, povídáte si a plno toho o nich zjistíte.
Rok jsem byl i obchodní zástupce. Jenže se mi stýskalo, jezdil jsem kolem staveb a viděl, jak to tam žije. Musel jsem se ke stavění vrátit. Zjistil jsem ale, jak funguje obchod a jak komunikovat se zákazníky.
Stávalo se vám často na pozici hlavního stavbyvedoucího, že jste byl ve velkém stresu?
Ano, stres byl extrémní. Strašně mě štvaly postupy, které se v předchozích firmách používaly, a chtěl jsem to dělat jinak. Všude se pracovalo s Excelem a stejná data se kopírovala do pěti různých tabulek. To byla hrůza. Vznikaly chyby, nesedělo to. Ve 28 letech mě to úplně vyřídilo a chtěl jsem se stavařinou seknout. Jenže jsem nepřišel na nic jiného, co bych chtěl dělat, a tak jsem si založil vlastní stavební firmu.
Myslíte, že je to ve firmách pořád stejné?
Ano. Teď, když prodávám software Stavario, mi ve firmách ukazují třeba zpracování docházky. Je to bída. Nedávno jsem přitom četl, že americká ekonomika ve stavařině představuje kolem jednoho až jednoho a půl trilionu dolarů, to je minimálně 22 miliard miliard korun. Šílená částka a ty firmy pořád pracují s tužkou, papírem a Excelem. Takže tahle situace není jenom u nás.
Proč stavaři pořád používají tyhle staré postupy?
Jsou na to zvyklí. Ekonomika funguje, nikdo nepotřebuje inovovat. Mají pocit, že je všechno v pohodě, vydělávají a nepotřebují vydělávat víc. A jsou hodně zklamaní ze softwarů, které už vyzkoušeli. Já sám jsem jich zkusil desítky. Jenže všechny fungují na principu, kdy data dodá do systému vedoucí. A to je k ničemu.
Takže jak by to mělo správně fungovat?
Do systému musí data nahrávat všichni a hlavně dělníci. Denně zadají přes mobil docházku, vyfotí stavbu, automaticky se stáhnou údaje o počasí. A hlavně se data propíšou do všech potřebných tabulek, takže se nic nedělá ručně.
Krádeže jsou na stavbách běžná realita
Jedním z problémů staveb je neefektivita a zmatky, druhým problémem jsou podvody. Jaké s tím máte zkušenosti?
Podvádí se a krade hodně. Funguje to tak, že šéf dělníků vám dodá deset lidí, ale fakturujete jich dvacet. Výplata deseti neexistujících lidí se podělí mezi stavbyvedoucího, šéfa dělníků i samotné dělníky. Jsou spokojení všichni kromě majitele stavební firmy. A když to odmítnete, nikdo s vámi nechce dělat, protože se s ním prostě nerozdělíte.
Jste rád, že jste získal i plno negativních zkušeností a až pak si založil vlastní firmu?
Ano. Třeba práci stavbyvedoucího pochopíte až tehdy, když si sednete na jeho židli. Kdybych nevěděl, jak se krade dole, těžko bych tomu nahoře dokázal zamezit. Plno majitelů firem to ani nenapadne, že si někdo dovolí krást. A začal jsem i přemýšlet, jak firmu vést lépe, jak se vyhnout přepisování dat do pěti tabulek.
Takže jste byl i první zákazník nástroje Stavario?
Ano. Aplikace přesně splňuje mé potřeby stavaře a majitele firmy. Řeší celý ekosystém stavby. Není to jenom stavební deník, nebo docházka, nebo evidence nářadí. Je to všechno v jednom systému. Jedny data se propojí se vším. Prostě víte o všem.
Jak se tahle potřeba vědět o všem proměnila v souvislosti s koronakrizí?
Stavaři chtějí maximálně snížit náklady. Snaží se proto inovovat zaběhnuté postupy a poptávají náš software. Doufám, že si letos v zimě stavaři najdou čas na demoverzi Stavario a projdou si ji právě v době, kdy je na stavbě klid. Obvykle se totiž k demu dostanou v době, kdy je nejvíc práce a maximum stresu. To bych rád změnil.
